Hledání rovnováhy je tím nejzákladnějším principem ve vesmíru. Život rostlin, zvířat i lidí je založen na principech harmonie. Každé naše rozhodnutí, krok, dílo, je s tímto základním principem poměřováno. Takovým vodítkem k jejímu dosažením může být při práci s prostorem učení Feng Shui, protože čerpá z nejhlubších vrstev lidské podstaty a srozumitelnou formou mapuje a popisuje zákonitosti vycházející z celkového fungování věcí v naší realitě. Můžeme se s ním však setkat kdekoli, při vaření, v partnerském vztahu nebo v hrnčířské dílně.
Nedávno jsem seděla za hrnčířským kruhem, učila se základní pravidla práce s hlínou, jak ji usadit, promísit a hníst. Zkoušela jsem natočit prsty do účinného gesta, aby pod rukama vyrostla z rozměklé hroudy nádoba. Trénovali jsme různé pozice rukou a bavili se o jejich účinku v závislosti na síle točení, ale kupodivu jsme možná ještě delší čas věnovali snaze o porozumění principům rovnováhy. Pokud jsme před sebou měli velkou hroudu, pracovali jsme celými dlaněmi, zápěstím, lokty. Při malém množství materiálu stačilo pohnout ukazováčkem a okraj hliněného disku se odlepil od kruhu a začal růst. Pokud chceme ve svém životě velkou změnu, musíme také vyvinout adekvátní úsilí, udělat pořádnou akci. Podle Feng Shui vyhodit nepotřebné věci, které nás už neinspirují, přestavět nábytek, aby mohla energie proudit v domě jiným způsobem, zabarvit stěny místností jiným odstínem… Pokud potřebujeme drobný impuls, stačí mnohdy koupě nové vázy, otočení křesla, postele jiným směrem.
I malý zásah rozpoutá bouři
Při práci na kruhu stejně jako v prostoru někdy jen skutečný mistr ví, jak velkou reakci svým gestem způsobí. Někdy jen zčeříme hladkou hladinu našeho dne, jindy způsobíme bouři. Pohlazením bříškem prstu povyroste nádoba o několik centimetrů, pověšením malého křišťálu rozvedeme dosud chybějící energii do celého domu. U Feng Shui stejně jako při hrnčířské práci musíme vědět, kde, jakým způsobem a silou zatlačit. Pokud si do oblasti symbolizující naši životní cestu pověsíme pro oživení obraz majáku omývaného rozbouřeným mořem, nemůžeme se potom divit, když nám události poněkud přerostou přes hlavu. Pravděpodobně se dostaví spousta novinek a budou asi tak stejně vypočitatelné jako vítr uprostřed bouře.
Baculaté nebo štíhlé?
Při tvarování baculaté nádoby musí ruce hrnčíře bravurně spolupracovat a střídat tlak s uvolněním a výdrží. Nejdříve ustupují prsty vnější ruky před tlakem těch, co pracují v nádobě, při modelování hrdla se jejich úlohy vymění. I my musíme při tvarování našeho života dbát na vyváženost. Třeba práce je součástí našeho života, ale neměla by být jeho jedinou složkou, pro kterou zapomeneme na rodinu, vztahy přátelské i milostné. Bez ocenění okolím bude možná naše vysněná cesta neúplná a jen těžko se nám po ní půjde, pokud zapomeneme na hru, radost a fantazii.
Dokonalá nádoba přesně padne do ruky
Ať už hrnčíř vytváří jakoukoli věc, snaží se, aby měl všechny stěny stejně silné a nádoba byla na množství použité hlíny adekvátně velká. Právě celkovou harmonií tvaru se liší práce mistra od začátečníka. Zpočátku je velice těžké udržet hmotu v rovnováze, vytáhnout stěny dostatečně vysoko a zabránit hlíně, aby zůstávala u dna a výrobek připomínal sopku těsně před výbuchem. Dokonalý šálek má naopak vyvážené linie, přirozeně padne uživateli do ruky a jeho stěny jsou všude stejně silné, protože tak zůstává bez šrámů i při častém používání.
Lhostejnost k druhým se nevyplácí
Každý z nás jsme vlastně hrnčířem a celý život vytváříme jedinou dokonalou nádobu. Postupně svými znalostmi, dovednostmi a zážitky formujeme svůj tvar, hledáme jedinečnou harmonii. Nemůžeme docílit dokonalého souladu, jestliže budeme ignorovat svoje okolí. Točila jsem svoje pokusy v učebně s několika dalšími studenty a musela jsem se nad sebou zastydět. Zvykla jsem si pracovat v dílně sama. Pokud jsem náhodou postříkala odletujícím bahnem svoje okolí, nikomu to nevadilo. Nyní jsem se za své zlozvyky styděla. Nechtěla jsem mít politá záda, a tak jsem se ze všech sil snažila nic podobného neprovést kolegům, protože z lenosti a nepochopení se rodí nejvíc nepřátelství. Jako u našich sousedů ve vedlejší ulici. Jejich rodiny se snášely velmi dobře až do chvíle, kdy ti první začali ze svého balkónku odhazovat nedopalky cigaret přes plot na sousedovu rebarboru. Drobnost, ale rozdmýchala celý požár vášní.
Víte, jaký chcete život?
Snahou celého vesmíru je nalezení harmonie. Každý jsme však jiný a moje rovnováha zdaleka není tou vaší. Je to stejné jako s keramickými hrnečky. Někdo má rád baňaté, jiný dává přednost rovným stěnám, dalším připadá ideální tvar uzavřeného tupláku, který dobře drží pěnu. Učila jsem se točit různé tvary a v uších mi zněly poznámky našeho lektora. „Představte si tvar, který chcete vytvořit, nebo si ho jděte nakreslit. Musíte přesně vědět, co chcete vytvořit, aby se vám to mohlo podařit.“ Ať děláme cokoli, nejdůležitější je náš záměr. Pokud chceme vytočit na hrnčířském kruhu vázu, musíme si přesně vybavit, jak má být velká, její tvar. Pokud chceme prožívat šťastný život, musíme si ujasnit, jak to štěstí má vypadat, chutnat, možná i znít. Potom teprve můžeme vzít do ruky při zařizování našeho domova barvy nebo jít koupit novou skříň… a hrnčíř vezme do ruky cidlinu a začne stáčet vlnící se hmotu.
Všechno má svůj správný čas
Zpočátku při práci na kruhu je víc „nepodarků“ než čehokoli jiného. Teprve časem se množství odlétlých, promáčklých, křivých a jinak zdeformovaných věcí zmenšuje. Chyba tady není něco špatného, čeho by se člověk měl vyvarovat, ale je naopak jediným možným prostředkem, jak se přiblížit dokonalosti. Stejně jako ve Feng Shui je třeba vnímat, učit se a důvěřovat ve výsledek. Dva roky jsem nemohla najít, kde dělám chybu, že mi při sušení praskají dna hrnečků. Udělala jsem bezpočet pokusů a svoje špatné výsledky pak se smutkem nechávala rozmáčet deštěm, ale nelituji ztraceného času. Po těch dvou letech jsem lektora poslouchala docela jinak než dřív a uvědomovala jsem si poznatky, které jistě sděloval i minule, ale já je nebyla schopna vnímat.
Rovnováha může být naším posláním
V hrnčířské dílně se stále pracuje na vytváření souladu. Materiálů, tvarů, barev, pohybů i myšlenek, a tak by tomu mělo být při každé lidské činnosti.
Napsat komentář