Šli jsme pomalu do patra nové administrativní budovy. Schodiště tančilo v ladných obloucích kolem vysokého prázdného prostoru, osvětleného velkými prosklenými okny. Vychutnávala jsem ticho masivních schodů a krok za krokem oceňovala jejich velkorysou šířku. Centrální prostor osvětlovalo přirozené osvětlení. Vládla zde přísná účelnost. Ráda jezdím na konzultace, ale dnes mi bylo smutno. Půdorys pronajaté kanceláře byl komplikovaný a předem avizoval možné problémy a omezení. Tušila jsem, že pravděpodobně nebudu moci chválit jejího současného nájemce za šťastnou ruku při výběru.
Musíme být všichni stejní?
Chodba před kanceláří byla hladká, bílá. Je až s podivem, že se dennodenně dobrovolně zavíráme do strohých sterilních komůrek, kde vládne uniformita bez špetky originality. Pasti stejných dveří lhostejně narušujících neposkvrněnou čistotu omítky vypadaly nevraživě a rozhodně nikoho nevítaly. Asi se chceme dobrovolně týrat, protože nám někdo vtloukl do hlavy, že při skutečné práci se člověk nebaví, že to brzdí podávaný výkon.
Kancelář je vaším odrazem.
Samotná kancelář byla nudličkou končící výhledem do dvora. Malá, strohá, s výklenky a zkosením. Daniel si místnost pronajal teprve před čtrnácti dny. Na zemi ještě ležely pozůstatky stěhování, nevybalené krabice, šanony. Prohlížení prostoru je vlastně vrcholně intimní záležitostí, protože můžete vidět nejen styl nábytku, který klient preferuje, jaké používá kancelářské potřeby, ale prostřednictvím věcí nahlížíte do zvyklostí, stereotypů jeho každodenního života.
Harmonická kancelář nemusí respektovat módní diktát sezóny.
V učení Feng Shui neexistuje žádný univerzálně správný vkusový soud, který vás donutí vyměnit potahy křesel, protože už nejsou v módě. Nikoho nenutíme, aby si vytvořil zenový interiér, když miluje a prospívá mu zabydlený interiér s doplňky. Harmonie bývá výsledkem společné dohody. Musí respektovat klientovy potřeby a zároveň být v souladu s doporučeními dle Feng Shui.
Čalounění, barvy, detaily se mění na doladění celkové rovnováhy a pro podporu záměru, kterému je prostor určen. V kancelářích, ve kterých vládne ostré tempo, zklidňujeme atmosféru. Tam, kde je potřeba lidi povzbudit, rozhýbat, volíme výraznější barvy, kontrasty, vzory. Je třeba se zamyslet, zda klienti potřebují neformálně jednat se zákazníky, nebo je pro něj hlavní možnost nerušeného soustředění, rychlost odbavení zakázek.
Prostor ukáže vaše slabůstky.
Důležité je, že při obhlídce kanceláře či domova dokážeme rozpoznat nerovnováhu, kterou klient může pociťovat a řešit ve svém životě, ať už ve vztazích, ve financích nebo při hledání své autentické vize.
Zabydlená pracovna zobrazuje aktuální fyzický i duševní stav klienta. Ve firmách dokážeme zachytit stopy špatné komunikace, indicie odkazující na nedostatek autority u vedení, lhostejný až nevraživý přístup k zákazníkům.
I malá kancelář pro jednoho je zrcadlem. Ukazuje klientův pořádek v sobě samém, jeho výzvy.
Volíme stále to samé, ačkoli tvrdíme, že to nechceme.
Pokud si vybíráme nový prostor, máme tendenci volit takový, který již třeba ve svém půdorysu obsahuje určitou dávku nerovnováhy, ukazuje, co zrovna řešíme. Může se tak stát, že stejné problémy s dodavateli, jaké jsme měli na předchozí adrese, se potáhnou i nadále, ačkoli za nimi nemusíme jezdit přes půl republiky a máme je za rohem.
Konstruktivní nezaujaté postřehy jsou důležité.
Lidé milují pochvaly. Je krásné, když vám někdo potřese rukou a řekne: „Skvěle sis vybral. Úplně báječně si vymyslel všechny detaily, “ a moc se v duchu zlobí, když jeho potřebu nevyplníte.
Naštěstí jsme si s Danielem mohli povídat otevřeně. Navrhla jsem novou barevnost, natočení nábytku, drobné praktické doplňky, které měly pomoci narovnat výchozí stav. Řešili jsme i časový horizont, po kterém by mohla negativa složitého prostoru převážit jeho klady. Nevybral si místo pro práci na dlouhé roky, spíš dočasný azyl, než najde vhodnou příležitost k dalšímu posunu. Bral mé postřehy sportovně a s nadhledem, za který si po pravdě poklonu zasloužil.
Máme na výběr – stagnace nebo růst.
Závěrem mě uzemnil poznámkou. „Musím si probrat svoje záležitosti, abych pochopil, proč jsem si zvolil zrovna tuhle místnost. Asi si ještě plně neuvědomuji některá omezení, která jsem si v hlavě vystavěl.“ Před jeho pokorou a aktivním přístupem hluboce smekám. Je velmi snadné se vyděsit, rozhodit ruce a v depresi nedělat nic. Daleko užitečnější však je, vidět v cizí zpětné vazbě novou příležitost, šanci k vlastnímu posunu.
Napsat komentář